Škwor slavili dvacetiny za doprovodu plné O2 areny

... a nezbránilo mu v tom ani přesunutí data konání akce, která musela ustoupit Fed Cupu, který se v pražské hale konal právě také 9. listopdau, tedy v původním termínu koncertní oslavy. 

Fanoušci si museli na koncert počkat o týden déle, tedy do 16. listopadu. O to více si ho mnozí z nich užili. 

Škwor (původně však Skwar) proplouvá našimi hudebními vodami už od roku 1998. Tehdy by asi málokdo řekl, že se jim jednou podaří zaplnit tak velkou halu, jako je právě O2 arena. Aby toho nebylo málo, nachystali si Škwor na den koncertu pro fanoušky ještě jednu libůstku - exkluzivně vypravenou knihu ŠKWOR / 1998 - 2018, která nabízí více něž 300 fotografií z archivu kapely. Kromě samotných fotek se čtenáři mohou těšit z autentických vzpomínek hudebních publicistů a lidí z blízkého okolí Škwor, jejichž prostřednictvím kapela přibližuje vtipnou formou atmosféru jednotlivých etap své historie, od prvopočátků existence až po současnost. Nechybí různé zajímavosti či informace ze zákulisí a samozřejmě ani biografie jednotlivých členů. Zajímavým bonusem pro všechny fanoušky pak jistě bude také podrobně zpracovaný zpěvník největších hitů.

13 tisíc diváků se stalo svědky rekapitulace dosavadní kariéry ŠkWoru. Nechybělo tak téměř nic, co by kovaný fanoušek od podobné akce žádal. A i když se dnes můžeme na prvotinu Mayday koukat poněkud rozpačitě, k historii kapely neodmyslitelně patří. Pak už následovala deska Vyhlašuju boj a hit Mý slzy neuvidíš a na úspěch bylo definitivně zaděláno. 

Skupina, v jejímž čele je už od začátku dnes už typický hlas Petra Hrdličky s sebou do O2 areny dovezla velkolepou světelnou, ohnivou i laserovou show i parádní setlist mapující jejich vývoj, který nelze v jejich případě popřít. Nejen v hudebním, ale i textovém ohledu. Přímočaré, k zamyšlení, trefné... Přes počáteční pořikování naštvaných hesel se kapela propracovala ke svém současnému standardu. Ten se jim osvědčil. Hudba proto možná přitvrdila, ale hlava a pata z textů se nevytratila. 
Zásadní změna však přišla v průběhu loňského roku. Personální. Odchod oblíbeného kytaristy Lea Holana nepotěšil snad žádného z příznivců. Pozvánku však dostal mazák Martin Volák, který se do formace rychle zapracoval. 

Jediným nedostatkem by se tak mohl zdát horší zvuk a ne zcela vroucí publikum na ochozech. Ani přes to však nelze pochybovat o tom, že samotná kapela nedala do oslavy svých dvacetin všechno. A to se jim rozhodně vyplatilo.